Nečas venku, Nečas ve vládě, ....

aneb tento způsob léta zdá se být poněkud rozmarný.

Někdo se může divit, kolik napršelo vody a proč je letošní rok "zase takový jiný", někdo se nediví, že mohou být slunečnější roky i zamračenější roky. Klasik z filmu "Rozmarné léto" to vyjádřil poněkud poeticky, zatímco pan Kemr mnohem jadrněji o pár let v později v kultovním filmu "Na samotě u lesa".

Nečas na nás prostě může přijít kdykoliv a odkudkoliv. Doufám, že pan ministr se nebude za parafrázi svého jména pohoršovat, ale potřeboval jsem ji použít v reakci na jeho výrok ohledně pacientů v LDN: "Chceme zavést vyživovací povinnost dětí vůči starým rodičům. Tím nalijeme chybějící peníze do systému péče o staré lidi".

Těžko můžeme najít většinově odmítavý názor k tomuto výroku. I přes 40 let socialisticko-komunistické masáže, že všechno je všech a Strana jako vůdkyně lidu se postará, i přes dalších bezmála 19 let odstátňování mnoha věcí a prostředí vedoucímu systematicky člověka k egocentrismu a sobectví, stále se ve většině lidí zakořeňují věci jako rodina, svědomí a vděčnost. A tak, ať již pan ministr někoho popudil, uvedl do rozpaků nebo ho za oprášení starého principu pochválil, rozhodně trefil do "živého" a nastolil etickou otázku, která se bude muset řešit.

Ale řešit nejenom z morálního pohledu, ale hlavně z ekonomického. Systém vejminků pro zestárlé rodiče výborně fungoval v dobách, kdy někdo z rodiny obvykle pracoval v domácnosti a vedle obstarávání okolo zahrnul do svých povinností i starost o rodiče. Jenomže dnešní doba tomuto řešení pramálo přeje, tak ani nemůže být divu, že LDN je jedna z variant, jak zajistit alespoň fyzickou péči. Tu psychickou nikdy nikdo od příbuzných "neodpáral" a jelikož ta nestojí většinou žádné peníze, tak je její poskytnutí zpravidla jenom a pouze věcí svědomí.

Jaké je ekonomické hledisko, na které by se pan Nečas měl zaměřit, pokud chce svůj výrok uvést v život a nejenom "plácnout do vody"? Jak umožnit běžné české rodině péči v LDN spolufinancovat? Máte průměrný nebo lehce nadprůměrný příjem, platíte nějaké úvěry, staráte se o rodinu a o bydlení? Pak vás nemůže nechat klidnými, jak to pan Nečas svým výrokem myslel.

Měl na mysli přímou platbu? T.j. část již všemožně zdaněného příjmu, ze kterého ještě navíc zaplatíte DPH? Nebo se již konečně někdo hodlá zabývat skutečnou reformou povinného zdravotního a sociálního pojištění? Chce-li pan Nečas větší účast ze strany rodiny, musí dát pojmu rodina jeho tradiční význam a hlavně vytvořit pro fungování tohoto "pojmu" podmínky.

Co mám na mysli? Dnes platíte vy i váš zaměstnavatel určité procento do společného koše zdravotního a sociálního pojištění. Co se s penězi děje dále již nemůžete naprosto žádným způsobem ovlivnit. Ten "stroj" funguje zcela bez vás. Možná jsem mohl zmást, že dávám dohromady, jak zdravotní, tak sociální pojištění, ale skutečná reforma musí zahrnout obě oblasti. Vyžaduje-li totiž stát od poplatníka nějakou povinnost, měl by přidat i adekvátní možnosti. T.j. umožnit poplatníkovi ovlivnit kvalitu péče či výši určitých plateb.

Zkuste si představit jednoduchý model: platíte jistou část povinných odvodů do společného koše, jako je to doposud. Vedle toho máte možnost váš daňový základ snížit o osobní povinné připojištění v určitém rozsahu. V určité době se stane, že Váš starý rodič upadne a poškodí si kyčelní kloub. Standardním způsobem by se zdravotnictví postaralo o nejlevnější možný způsob řešení problému (obvykle může zahrnovat jen opatření k odvrácení smrti). Díky vašemu osobnímu pojištění a pojištění dalších členů rodiny můžete rozhodnout o nadstandardním řešení problému, který může vašeho rodiče vrátit do aktivního života. Stejným způsobem by fungoval i princip spolufinancování pobytu v LDN. Dnes tuto možnost nemáte a jste zcela odkázáni na zvůli lékaře a pojišťovny rozhodnout za vás, co s vámi.

Naproti tomu metoda přímých plateb, neboť jinak si ani "vyživovací povinnost" neumím představit, dává kromě otazníků nad schopností rodin tyto případy financovat i další vtíravé otázky: Co dělá ministerstvo práce a sociálních věcí pro efektivní využívání sociálního pojištění? Proč každý měsíc v každém městě vidíte mnoho "invalidních" důchodců s železnou pravidelností ve frontě na sociální dávky, a pak vidíte ty samé "invalidy" pořvávat v noci po městě a na diskotékách? A přes den s kárkou jak usilovně "sbírají" barevné kovy?

Jak se může stát, že si podnikatel-podnikavec otevře chráněnou dílnu (mnohdy jen kamufláž nějaké činnosti), zaměstná lidi se sníženou pracovní schopnosti a pak inkasuje příspěvek od státu, který je vyšší než kolik zaplatí na mzdách?  

Proč sportovec nebo politik bez spolufinancování dostane kvalitnější endoprotézu než stejně starý "obyčejný" člověk?

Určitě každého z vás napadne mnoho dalších otázek. Věřím, že stejné bude řešit i pan Nečas, až se zamyslí nad tím, co řekl a ukáže nám, že chce doopravdy něco řešit a zlepšit. Necháme se tedy překvapit.